A další návrat do historie - tentokrát Tomáš Baťa a jeho pohled. Vřele doporučuji přečíst.

****

Příčinou krise je morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek.

V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku.

Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání.

Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.

Tomáš Baťa 1932

Narazil jsem na to vlastně náhodou, ale stojí to za publikování a i za přečtení. Je to projev ministra financí Aloise Rašína k Mladé generaci České státoprávní demokracie, 13. prosince 1918 v Měšťanské besedě v Praze

****

Alois Rašín: Leží to na nás

My dosáhli svobody, dík tomu, že jsme byli pevni, a díky těm, kteří ve volnosti a svobodě venku za hranicemi dovedli celému světu ukázat, že český národ jest národem, který touží po svobodě a jest také svobody hoden.

My jsme v tom světovém zápase vyhráli svou samostatnost, ale současně jsme byli poraženi s Rakouskem, poraženi v tom smyslu, že všechna ta ohromná válečná břemena, všechen ten těžký poválečný stav leží také na nás. Když čtyřdohoda bojkotovala Německo a Rakousko hospodářsky, tu přirozeně bojkotovala také nás, poněvadž jsme v mezích a hranicích tohoto státu byli živi. Když Rakousko ničilo všechny základy hospodářského života, ničili při tom základy hospodářského života našeho, a proto, jestliže klidně o věci uvažujeme, musíme si říci, že ještě dávno a dávno není nám vybojována plná svoboda našeho národa, že dávno a dávno ještě není zabezpečena Československá republika a že ta tvořivá práce vlastně teprve nastává.

Chápu docela dobře, že jest velmi mnoho těch, kteří si řekli: teď máme svobodu, teď bude blahobyt, teď to musí býti všechno docela jiné nežli jak to bylo za toho starého nenáviděného Rakouska. Ale ti všichni zapomínají, že jest zde předlužená pozůstalost rakouská a že budeme pod tlakem všech těchto hospodářských pohrom ještě dlouho žíti.

Jedno ovšem víme, že když budeme rozumni a klidni, že když přistoupíme ke všem těm problémům s klidem a rozvahou, že můžeme vybudovati stát, který bude bohatý a zámožný, který poskytne všem svým občanům možnost, aby se rozvinuli hospodářsky a kulturně. Bude to stát, který bude v sobě zahrnovati pracovité obyvatelstvo, který bude míti tolik výrobních pokladů, že bude moci vyniknouti v oboru hospodářském... Tu velkou a krásnou budoucnost československý stát má, ale má dosud ještě velmi nejistou a temnou přítomnost...

My všichni tuto úžasnou demoralizaci, ke které vedla válka, musíme překonati, musíme bojovati proti všem, kteří myslí, že jest možné, aby dvě třetiny lidí bylo živo na státní útraty, musíme učiti, že každý člověk musí pracovati, a tím spíše že musí každý člověk pracovati, poněvadž tato válka tolik pracovních sil zničila.

***

Kdo byl Alois Rašín ?

ekonomický liberál Alois Rašín, první ministr financí, kterému se klade za zásluhu, že udržel stabilní novou československou měnu

více zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alois_Ra%C5%A1%C3%ADn

Na Facebooku jsem narazil na tento plakát a říkám si, jak se nám ty stereotypy mění. Jak jednoduše se žilo socialistům, když na "nepřátele" bylo možné lehce ukázat prstem a "cílovka" se rekrutovala z dělnictva. Ale dnes? "Revoluční dělnické gardy" vystřídali státní zaměstnanci (ti sice volí sociální demokracii, ale starý dobrý revoluční duch jim nic neříká), odbory ztloustly (jet 1-2x do Prahy autobusem na "spontánní" demonstraci už nejsou ty zdravé kilometrové pochody za zpěvu chytlavých písní) a leckteří manažeři dbají o své zdraví - takže i cvičí ...

* Na obrázku mladý, pracovitý a nadějný ředitel Koloušek odhazuje nesmyslné a likvidační požadavky odborového předáka Břicháčka ...

Ovšem ... ani liberální konzervativci to nemají jednoduché. Minimální stát je sice oblíbené téma, ale nezávisle na "barvě" vlády počet úředníků stále a vesele roste - a jedna z nejdůležitějších konzervativních hodnot - svoboda jedince - dostává pěkně na frak pod záminkou boje s terorismem. Kamery na každém kroku, odposlechy telefonů, monitorování internetu, komunikace, finančních transakcí, SMS, pohybu osob, nákupů apod.